Trip to zoo

by - pátek, srpna 21, 2020

Krásný den! Včera ráno jsme vyrazili s Matým na výlet, že pojedeme do Liberecké zoo. Vyjeli jsme v 9 ráno vlakem a asi kolem 11 hodiny jsme byli na místě. Hlady jsme už padali na hubu a tak jsme si na nádraží koupili něco malýho k jídllu (pizzu, ehm ehm) a to byl náš oběd totiž a vydali jsme se pěšky do zoo.

Co vám budu povídat... sama jsem z té zoo byla trošku zklamaná.. nejdříve to začalo tím, že nefungoval ten samoobslužný přístroj, kde si sami zakoupíte lístek a tak všichni ve velkých frontách čekali až ven. Čekali jsme asi 20 minut na to, abychom si mohli koupit lístek.. byli jsme už úplně vyčerpaný z jízdy vlakem, cesty do samotné zoo a samotným počasím, protože bylo asi 28 stupňů a celou cestu jsme šli po slunci. Já vím, naše chyba, měli jsme jet tramvají, ale nikdy jsme tramvají nejeli a ani jsme nevěděli, jak to jezdí. :D

V samotné zoo bylo hrozně moc lidí, až to bylo neúnosné. Asi jsme si vybrali špatný den. Všude se všichni tlačili, když jsme si zvířata chtěli s přítelem v klidu prohlídnout, natočit a nafotit, tak 
do nás strkali, opírali se o nás, prostě úplně strašný chování! Tak si říkam, jestli jsou ty lidi vůbec lidi?? Tolik nevychovanosti v jeden den jsem snad ještě nezažila. Jen jsem nevěřícně koukala na všechny ty oprsklé lidi, které si schválně stoupali do záběrů a lepili se na nás, když jsme si chtěli udělat pár pěkných fotek zvířat. Do zoo jezdíme skoro každý rok a tohle jsme ještě opravdu nezažili.

V těch frontách a davech lidí jsme si nemohli koupit ani studené pití, protože to byly neuvěřitelně dlouhé fronty.
Také mě zklamalo, že jsme nemohli jít do volného výběhu ke kozám, protože jsme je vždycky krmili a hladili. Ale tady je fakt, že se tomu nedivím, že to zrušili a dali jim tam plot. Kolikrát se k nim děti neuměly vůbec chovat a spíše je "týraly", něž aby si je v klidu pohladily a šly dál. Holt není možný to, že je tu čím dál víc neposlušných a nevychovaných dětí, když sami rodiče jsou nevychovaní.. opravdu zklamání co se týče toho chování.
Fotky fotil přítel.
Dále jsme se dostávali do pavilonu opů a co jsme viděli, nás opět totálně vykolejilo. Jdeme se v klidu podívat na naše oblíbené šimpanze, které jsou za sklem a je tam velká cedule, že se nesmí dotýkat skla. Samozřejmě, chápu, jsou to děti. Já mám děti ráda a rozumím tomu, že chtějí upozornit, aby k nim šimpanz přišel. Ale že budou křičet jako na lesy, mlátit do skel a ještě používat pěsti, mi přišlo už opravdu přes čáru. Od čeho tam s nimi byli rodiče? Aby je třeba upozornili, že se to nesmí, nebo aby je poučili o tom, že se takové chování zvířatům prostě nelíbí? Proč tahle důslednost spoustě rodičům chybí? Chápete to, rodiče se smáli a koukali se, jak se šimpanzi utíkají schovat do venkovního prostoru. Když jsem si je chtěla vyfotit, tak jsem dětem řekla, aby nekřičely a nemlátily do skel, protože je vyplaší a co myslíte? Bylo to totiž, jako kdybych mluvila do zdi. A to nebyly zrovna nejměnší děti. Ty nejmenší byly v kočárku, ale tohle byly děti ve věku cca od 4 do 10 let. Opravdu jsem byla vytočená a to nejsem žádná fajnovka.

Při tomhle výletě jsem se normálně těšila, až z té zoo vyjdeme a koupíme si někde poblíž konečně pití. Při cestě ze zoo do města jsme celou dobu mluvili o tom, jak nás ty lidi naštvali. Vás by to nenaštvalo? Člověk si chce udělat hezký klidný výlet.. ale tyhle zážitky to dokáží opravdu znepříjemnit. Zvířata odvedli super práci, prostě v klidu se vystavovali na fotky a žili den jako každý druhý, ale třeba ty opičáky jsem litovala.
Schválně mi napište, jestli jste někde podobné chování lidí zažili a jestli vás to také tak vytočilo, jako nás.

Ve městě jsme zašli do jedné kavárny, kde se nám mimochodem stal fakt pěkný trapas.
Vešli jsme do kavárny, našli si místo na sezení a usadili jsme se. Sedíme, sedíme a čekáme... a říkáme si, jestli nás vůbec viděli, že jsme vešli dovnitř a sedli jsme si ke stolu. Čekali jsme totiž na nějakou obsluhu. Pardon, ale netušili jsme, že v některých kavárnách si musíte objednat u pultu, počkat si na tác a sám si ho odnést ke stolu. To známe jen z mekáče. Ale u nás ve městě máme kavárny, ve kterých, když si sednete, tak hned přijde obsluha a ptá se, co si dáte.
No nic, tak jsme si řekli, že v takové kavárně teda nebudeme, kde nás nejsou schopni ani obsloužit. Sešli jsme se s Matyho bráchou a šli jsme si sednout do jiné kavárny, ale shodou okolností to byla ta samá akorát na jiném místě :D
Tak jsme si řekli, že si teda napřed objednáme, počkáme si na tác a odneseme si ho ke stolu. :D Tác nesl přítel, ale řeknu vám, že když si chcete sednout nahoru a jdete do schodů a nesete při tom tác se třemi sklenicemi ledové kávy a ještě batoh s foťákem a dalšími věcmi, nebylo asi úplně pohodlné. No, asi chodíme málo do kaváren. :D
Stal se vám taky někde nějaký trapas? A jak jste ho řešili? :D

You May Also Like

2 comments

  1. Vlastně poslední výlet z naší dovolené v Mariánkách taky budu věnovat návštěvě Plzeňské Zoo a s tím ťukáním se nám tam stalo něco dost podobného. U nás to ale bylo horší v tom, že první začala ťukat matka!! To jsme nevěřili svým očím. A děti se přidali. Jinak právě nad všechny kavárny, které mají pobočky na více místech, tak jsou formou samoobsluhy a to po kavárnách nechodím :D Stejně jako třeba Starbuck. Ale tak aspoň to už víte pro příště :D

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to se těším, až si článek přečtu. :) No, tak to je přesně ono.. děti to vidí u matky a dělají to pak taky. Já opravdu nevím, kde se stala ta chyba, že rodiče asi ztrácí mozek.. a s tou kavárnou, tak to je super, alespoň to už víme a příště nebudeme za blbečky 😂😂😂

      Vymazat